Dnes potkal jsem na cestě něhu,
samotnou v závějích sněhu,
já milovat ji nedovedu
když vězí v srdci střípek ledu.
Z ledu střípek křišťálový
srdce mé se nezahojí.
A když pak přijde jarní tání
nová cesta mne zachraní,
cesta k procitnuvším lesům,
tam si navěky svůj střípek nesu.
pro Brášku, psáno ještě na papír 