za špinavým ubrusem
popláčem si nad vkusem
v chlastu utopil jsem nebe
dnes jako tehdy pohlížím do sebe
z odpadky vzpomínek
zhasíná plamínek
sluníčko zapadlo
dohrajte divadlo
zhasíná se
za špinavým ubrusem
popláčem si nad vkusem
v chlastu utopil jsem nebe
dnes jako tehdy pohlížím do sebe
z odpadky vzpomínek
zhasíná plamínek
sluníčko zapadlo
dohrajte divadlo
zhasíná se
kdy nastane jarní tání?
mi splnilo se nejtajnější přání
snad chtěl bych pohladit pramen tvých vlasů
obdivovat zblízka dívčích očí krásu
pak lásku nabrat tobě do dlaní
koupat se v paprscích prvního svítání
a možná tvé srdce již tuší,
kde vykvetlo oněch sedm rudých ruží
Rozsvítil jsem srdce zrcadlem tvojí lásky
v duši mi zůstaly jen mrtvé dva obrázky
usnula jsi s rukou na polštáři
proč ve tmě tvé oči tak krutě září?
pustíš sobě si žilou s naivní nadějí
a zítra staněš se svou vlastní trofejí