za svitu večera
v dlážděných ulicích
povila nevěra
děťátko plačící
ze smrti zrozené
deštěm pokřtěné
z oblaků zhozené
děťátko ztracené
světlo už zhasíná
slunce se zatmělo
plamínek skomírá
děťátko zemřelo.
za svitu večera
v dlážděných ulicích
povila nevěra
děťátko plačící
ze smrti zrozené
deštěm pokřtěné
z oblaků zhozené
děťátko ztracené
světlo už zhasíná
slunce se zatmělo
plamínek skomírá
děťátko zemřelo.
když slzou v nemocnici
vdala se duše za polednici
z rudého závěsu trčí mokrá dýka
zřítí se zabitý aniž zanaříká
a než kněz odzpívá litanie
tělo si v rakvi pod zemí klidně shnije
svou krev jsme zapřeli, hřeje nás svědomí
však se to nikdo krom tebe už nedoví
z prasklého poháru víno nám vytéká
chleba se v peci už do černa připéká
já usekl jsem chapadlo chobotnici
když pláč jsem zadržel tam v nemocnici
po ostnatém drátu plazily se svlačce
v nebi přikázali plakat jedné plačce
rudé růže na zahrádce krví zaléli
zhasli život právě když narodil se zemřelý
lidé srdce svoje oddělují plotem
člověk sám sobě je vždy největším sokem
z velkého krájíce nezůstal ani drobek
do pekla nám zbývá jen jeden kluzký schodek