Bílá doba
se zlomeným mečem a zkrvaveným štítem
dnes v noci oslavil jsem Boha
proč vláčíme se vykoupeným světem,
když půlnoc zavírá nám dveře pořád znova
láskou květy mrazem přešlé
ke kamenům na cestě promlouval jsem
a žil za prasklinou ve skle
zoufale se vrhal proti zrcadlovým zdem
s nadějí v temnotách čekat na rozednění
vstříc mi jen má hvězda září
když o Kristu káží lidé na růženci oběšení
a čekají čemu novému zas hlavu srazí