Píseň větru

This entry was posted by on Sobota, 11 Říjen, 2008 at

Slova jak stébla trávy
vítr je zohýba,

samy se napraví.

Srdce jak oheň, hřeje

vítr jeje rozfouká

za živa upeče je.

Život jak hedvábné vlákno

lepkavé pavoučí sítě,

vítr ji zpřetrhal dávno,

dej pozor ať nechytí tě.

Category: Pár řádků navíc, Píseň větru
You can follow any responses to this entry via RSS.
You can leave a comment or trackback from your own site.

Leave a Reply